Moudrý král

Byl jeden starý král. Starosti, spojené s vladařením, již příliš těžce na jeho bílou hlavu doléhaly. Měl tři syny, statné a hodné a všechny tři měl stejně rád. Mínil jednomu z nich království s korunou odevzdati, ale nemohl se rozhodnouti. Blaho národa a osudy říše ležely mu příliš na srdci. I nevěda si jiné rady, zavolal k sobě jejich tři manželky a pravil jim: "Projevím vám své přání, které vy co nejlépe splniti se snažte. Neboť za odměnu daruji království. Šijte mi všechny tři košili. Která z vás mi tu nejlepší přinese, té své slovo splním."

Princezny povolaly ty nejdovednější švadleny, nakoupily nejhebší pláténko a šily. V jejich komnatách nastal šum a shon, neboť každá z nich ty druhé předčiti chtěla a když druhý den králi košile darem přinesly, očekávaly s dychtivostí, pro kterou se rozhodne. Každá se již na trůnu co královna viděla a blahé sny snila.

Král zamyšleně košile prohlížel, ale rozhodnouti se nedovedl. Tyto byly stejně hebké a jemně ušity, inu pravé královské košile. Musil si tedy nové přání vymysliti. A na druhý den zavolal opět své snachy a jim přikázal: "Vyšijte váš dar. A která z vás největší práci si dá a nejkrásnější výšivku mi přinese, té se královsky odměním." I vyšívaly princezny zlatem a stříbrem, jehličkou tak malou, že ji sotva držeti mohly, a namáhaly se ze všech sil pravý zázrak vytvořiti, jen aby sobě a svému muži k trůnu dopomohly. Když králi své dílo přinesly, byl tento se svou moudrostí opět v koncích. Předložené mu výšivky byly tak nevídané krásy a jemnosti, že každá z nich si královskou korunu zasloužila. Tu rozhodl se moudrý král svým snachám takový rozkaz dáti, při jehož vyplnění by svou chytrost projevily. A dal jim práci takovou, o které ani ponětí neměly. Řekl jim: "Vyperte mi ty košile, ale vlastnoručně. A která při tom největší dovednost dokáže a nejčistší a největší dovednost dokáže a nejčistší a nejbělejší košili mi přinese, ta bude budoucí královnou."

Podivily se princezny královu přání a myslily, to že se dá nejlehčeji splniti. Na zámecký dvůr si zlaté necky postavily a pilně praly, v královském rybníčku máchaly a na zahradě na slunéčku královské prádlo na hedvábných šňůrách sušily a králi posléze přinesly. Jedna po druhé panovníku svou práci podávala, která o jejím důvtipu a pracovitosti důkaz podati měla. Tento pozorně prohlížel podávané košile, i na ruby je obracel. Dvě již důkladné prohlídce podrobiv, po třetí od nejmladší snachy sahal. A hned se radostí rozesmál, neb tato košile se od druhých na první pohled lišila. Tak bělounká, jak labutí peří byla, že král hned svou snachu obejmul, syna zavolal a žehnaje jim, království jim předal. Ač druhé princezny závistivě tomu přihlížely, přec uznat musily, že nová královna je skutečně předčila. I ptaly se zvědavě, čím že to docílila? Odpověděla jim prostě: "To "Pilnáčkovo terpentýnové mýdlo" je tak dokonalé a výborné jakosti, že jeho pomocí jsem trůnu a království dobyla." A od té doby v celém zámku, ba v celé zemi se vždy jen "Pilnáčkovým terpentýnovým mýdlem" pralo.