Pohádka o škaredé krasavici

Za sedmi vrchy a čtyřmi řekami sídlila v překrásném zámku velmi bohatá princezna. Ale princové i rytíři vyhýbali se jejímu sídlu, nikdo si ji nechtěl vyvoliti za nevěstu, poněvadž nebyla hezká.

Knížecí poslové dlouho hledali mudrce, lékaře i divotvorce a jiné učence ze všech končin země, ale pořád marně. Kejklíři i doktoři sjížděli se v zámku jednotlivě i k hromadným poradám, zkoumali princezninu pleť a podle nejlepších receptů vařili pak různé lektvary pro lázně a koupele princezniny, ale ke kráse jí nijak nepomohli.

Nešťastní rodiče chtěli i dále vynakládati veškeré své bohatství pro záchranu své hodné dcery, ale ona sama pak už prohlásila, že všechna naděje je už marná a že se proto smíří se svým osudem, že se zřekne světa a odebéře se navždy do kláštera.

Starý kníže lekl se nápadu dcery a aby její rozhodnutí zmařil, povolal poustevníka, jemuž přikázal, aby jí věrně vylíčil svůj smutný život a tím princeznu od jejího úmyslu odvrátil.

Když byl poustevník z lesa do zámku přiveden, zeptal se nejdříve princezny po příčině jejího předsevzetí. A když zvěděl, že ji na světě nic jiného netrápí, nežli nedostatek krásy, podivil se nemálo, že o nejlepším prostředku k zušlechtění a k omlazení lící ničeho zde nevědí.

Všichni přítomní dychtivě se ho hned ptali po předmětu tak zázračném a poustevník jim ochotně řekl, že prý je to mýdlo, jehož jméno: "Lanol". Že prý se o něm dověděl od dvou trpaslíků, Mydlinky a Bublinky, kteří prý to mýdlo nosí vílám i rusalkám až odněkud z české země z města Hradce Králové, kde prý ten znamenitý výrobek od pradávna vyrábí mydlář Pilnáček.

To když kníže uslyšel, ihned na nádvoří vyšel a tam poručil svému nejrychlejšímu jezdci, aby úprkem jel do onoho města, tam vynašel voňavkáře Pilnáčka a od něho veliké množství mýdla "Lanol" domů na hrad přivezl. A jezdec jel. Přes hory i doly, přes řeky i potoky, až přijel k městu na řece Labi a Orlici, k ranám Hradce Králové.

Tam se doptal na Pilnáčka, dukáty zaplatil mu za "Lanol", mýdlo na komoně naložil a tryskem uháněl domů, aby se vzácným výrobkem co nejdříve v bezpečí byl. Když jel do Hradce s brašnou plnou zlata, bezstarostně přes kopce a lesy jel a teď se o svěřený mu poklad bál. Však taky několikráte ho loupežníci pronásledovali, aby se drahocenné kořisti zmocnili, ale statečný jezdec se jim ubránil a s nezmenšeným množstvím do zámku vítězně se navrátil. Jako vítěz byl též celým dvorem slavnostně uvítán. A když vaky rozbalili, kníže jezdce štědře odměnil. Ze vzácného zboží velikou měl radost a radosti převeliké všechny v hradě shromážděné mýdlem "Lanol" podělil. Od té chvíle, kde kdo v zámku byl, mydlil se a šlechtil.

Slova poustevníkova se vyplnila a nejenom, že se nehezká princezna v krásku přeměnila, ale knížecí rodiče omládli, a taky všichni dvořané v mladé panoše a pážata se proměnili. I z líného a pohodlného kuchaře stal se potom čiperný kuchtík baculatý.

Pak už ovšem o ženicha pro hodnou, bohatou a překrásnou princeznu nebyla nouze. Rytíři i princové záhy sjížděli se na námluvy a když si princezna nejkrásnějšího prince oblíbila a za manžela vyvolila, slavila se slavná svatba knížecí.