Viktorek

Byli jednou jedni rodiče a ti měli synka, jménem Viktorka. Viktorek byl dobrý hoch, ale na čistotu příliš nedbal. Nejvíce jeho mamičku trápilo, že si nerad a málo čistil svoje zoubky a skoro vždy jenom s velkým nářkem, ačkoliv byl již větší hoch a chodil do páté třídy. Toto dělalo jeho rodičům vážné starosti. Starostlivě se radili, co by měli činiti, marně při tom Viktorkovi domlouvajíce. Viktorek se nelepšil a jeho zoubky stávaly se tak ošklivé, že každý s nechutí se od něho odvracel. Když si Viktorek opravdu říci nedal, pohrozil mu tatínek, že ho dá k cizím lidem. Konečně prohlásil tatínek, že Viktorka opravdu odveze. Maminka plakala, Viktorek si vzdychnul a smutně hlavičku sklonil. Ale tatínek se pohnouti nedal. Stál na svém, že Viktorek do ciziny jíti musí.

A tak se stalo. Jednoho rána nechal tatínek vypraviti vůz, který měl Viktorka odvézti. Plačky objímal Viktorek svou mamičku znovu a znovu. "Budeš-li hodný, Viktorku, přijdeš brzy zase," povídala maminka, něžně Viktorka k sobě tisknouc. Smutně otáčel se Viktorek ještě z vozu, ale kočí práskl do koní a tatínek Viktorka odvezl.

Zesmutnělo stavení bez Viktorka. Maminka všude svého synáčka postrádala a tatínek, ačkoliv se chtěl statečně držeti, marně skrýval svůj stesk. Konečně přinesl listonoš dopis od paní, které Viktorek nyní byl svěřen. Dychtivě se nad ním mamička i tatínek sklonili a četli. To, co četli, naplňovalo je velkým úžasem. "Nechápu," psala paní, že jste si obzvláště na to stěžovali, že si Viktorek nechce zoubky čistiti. Činí to naopak velice rád a libuje si velmi přípravky, kterými si zoubky u mne čistí. Jest to ústní voda "Oxygol" a zubní krém "Oxydont", jež v něm vzbuzují radost a požitek ošetřovati své zoubky. Kdybyste jej viděli, s jakou chutí to činí, měli byste z něho zajisté radost. I jinak jest Viktorek velice hodný a musím jej upřímně pochváliti. Jen to jediné mne rmoutí, že se mu po vás velice stýská."¨

Když tatínek s maminkou psaní dočetli, radostně se na sebe podívali. "Víš", povídá tatínek, "já rozhodně pro Viktorka pojedu, když jest tak hodný." Mamince očka zazářila! Její zlatý Viktorek bude opět mezi nimi!

A tak v neděli vyjel tatínek opravdu pro Viktorka. Jeho radost byla nesmírná, když Viktorka shledal hodného, čistého a když Viktorkovy zoubky zářily jako perličky. "Tatínku," volal Viktorek radostně vstříc, vida, že si tatínek opět proň jede. - "Už nikdy nebudu vás zlobiti a už nikdy nebudu míti zoubky špinavé. Ale, tatínku, prosím tě, kup mně pouze přípravek "Oxygol" zubní vodu a "Oxydont" zubní krém od pana Pilnáčka z Hradce Králové.

A tak se stalo.

Když se Viktorek shledal s mamičkou, nebylo radostí konce. Od těch dob nebylo šťastnější rodiny na světě a Viktorek a jeho rodiče všude vyprávěli, že na čištění zubů jest nejlepší ústní voda "Oxygol" a zubní krém "Oxydont" od p. Pilnáčka z Hradce Králové.